husineckub Máme za sebou náročných 24 hodin, kdy jsme hráli kubb nonstop – úspěšně jsme se pokusili o zápis do České knihy rekordů! Ale vlastně to nebylo „pouze“ o hraní kubbu 24 hodin, předcházely tomu poměrně velké přípravy. A já bych vám to všem moc ráda všechno přiblížila, tak si pojďte přečíst, jak to vlastně celé začalo a jak ten náš velký den D proběhl..
Standa ke konci roku napsal agentuře Dobrý den, přes kterou je možné se zaregistrovat k pokusu do České knihy rekordů s myšlenkou, že bychom se pokusili o vytvoření prvního českého rekordu v hraní kubbu. O této myšlence nikomu neřekl, tak to pro nás pro všechny bylo velké překvapení. Po zjištění všech podrobností nás o tomto záměru Standa informoval a většina jsme se chtěli této akce zúčastnit. Oficiálnímu rozhodnutí ještě předcházelo jedno společné setkání, abychom si řekli detaily a jak by to celé vůbec mohlo probíhat. Nic tedy nebránilo tomu, aby jsme náš pokus oficiálně přihlásili. Datum bylo stanoveno na 4. – 5. 6. 2021 v Občerstvení U Hastrmana.
V první řadě bylo potřeba vymyslet jakou formou vám všem oznámíme, co zase chystáme. Standa opět nezklamal – přišel s nápadem na video, ve kterém poděkujeme zároveň i našim sponzorům, protože jejich finanční podpora je pro nás opravdu důležitá a bez nich bychom dnes nemohli turnaje dělat tak, jak je děláme. Video se nakonec povedlo – ve složení Standa, Kačí a Barča jsme to zvládli natočit! https://www.youtube.com/watch?v=GBuSzehwsd8&t=14s
Dalším krokem byl plakát, který si vzala na starost Barča, která přišla s krásným návrhem.
Všechno jsme to zveřejnili a začali řešit další technické věci. Důležité byly halogeny a zajištění online přenosu po celých 24 hodin. Halogeny vyřešil perfektně Jirka, a týden před samotným rekordem byl testovací večer – několik členů hrálo do večerních hodin pod zapnutými halogeny. Online přenos jsme řešili s naším ajťákem Jirkou, kterému bych i tady chtěla moc poděkovat za pomoc – bez něj by tyhle technické věci nebyly. Nakonec jsme vysílali přes aplikaci v telefonu rovnou na náš YouTube kanál. Ještě jsme v týdnu diskutovali nad tím, jak vlastně budeme hrát – nakonec jsme se domluvili na 2vs2.
Ve čtvrtek připravili kluci bannery okolo hřiště, vytyčili hřiště a ještě stihli i potrénovat. Den D nastal! 4. 6. jsme se od 16 hodin začali scházet na místě. Postavili jsme naše stany, abychom měli zázemí a chránili nás aspoň trochu v případě deště a slunce – jeden ze stanů sloužil také o kousek dál jako noclehárna, kde jsme měli připravené spaní.
Sociální sítě si vzala pod svá křídla Barča, která se jim věnovala celých 24 hodin a dělala to moc dobře! Po celou dobu jste tak mohli sledovat i příspěvky touto formou. Dokonce po celou dobu komunikovala s kubbaři z Ameriky a Německa, kteří nám svou podporu vyjadřovali na Instagramu! Zaznělo také to, že je to inspirace pro ně.
Ještě jsme zprovoznili online přenos – naše streamovací studio bylo připraveno na zabodnutých vidlích a najednou bylo 16:58. Po celou dobu jsme hráli naším interním husineckým hracím systémem a první zápas v 17:00 začal. Euforie a nadšení pociťoval asi každý z nás. Tady si troufnu dodat, že si nedokázal nikdo z nás představit, jak náročné to vlastně bude a že 24 hodin zase tak rychle neuteče. Mařenka přenos zapnula v televizi u Hastrmana a když jsme šli pro občerstvení, tak jsme mohli sledovat zápasy nejen my, ale i další návštěvníci – to byl další moment, při kterém jsem alespoň já měla husí kůži.
Od prvních zápasů u hřiště seděli i fanoušci, kteří nám vyjadřovali podporu (byli s námi i v půl třetí ráno!) a vrátili se i v sobotu odpoledne, děkujeme! Měli jsme zásobu jídla – Barča napekla, Lenka nám poslala rovnou dva plechy koláčů a Jiřinka přivezla své výborné řízečky! V lednici jsme měli připravené i buřty, ale oheň jsme nakonec ani nestihli založit.
Zápasy jsme si psali dopředu, aby každý věděl, kdy bude hrát a bylo důležité vědět, kdo je k dispozici a kdo může hrát. Jakmile skončil zápas, hned začal další. Proběhla první kontrola komisařem Tomášem – zkontroloval nás, udělal fotodokumentaci a zase odjel. Před půlnocí jsme ještě stihli překolíkovat hřiště – jakmile spadl král, několik z nás s pásmem běželo na hřiště a zbylý hráči stavěli hřiště pro další hru, která navazovala na tu předešlou.
Od půlnoci jsme měli dané „kubbové hlídky“, ale stejně jsme nakonec zůstávali vzhůru skoro všichni – průběžně někteří z nás odcházeli spát a kolem páté ranní se to začalo lámat. V jednu chvíli šlo spát víc hráčů, tak jsme se museli stále hlídat, aby byl vždy připravený někdo další. Doprovázela nás muzika a ne jednou jsme si stihli i zatancovat a zazpívat! Jedním ze stanovených „pravidel“ bylo to, že s hracím týmem byli vždy připravený další dva hráči jako náhradníci, kdy bylo potřeba někoho rychle vystřídat – hra musela pořád běžet. Noc byla celkem teplá, ale nad ránem začalo trochu pršet – naštěstí jen chvilku a nemuseli jsme tak hrát v dešti delší dobu. Hru při svítání ozdobila nádherně barevná obloha.
V sobotu ráno nás překvapila Ifča, která nám přinesla snídani – muffiny, které byly luxusní a všechny nás tím moc potěšila. Ranní káva a sladké dobroty byla ideální kombinace. Postupně jsme se u hřiště už zase potkali všichni a na řadě bylo ještě jedno, poslední, překolíkovaní. Slunce o sobě začalo dávat vědět a asi nejen mně začínalo být jasné, že to bude ještě dlouhých několik hodin. Podpořit nás přijeli další fanoušci – tentokrát cyklisti z Brandýska. Venda s Pepíčkem využili nakoupené buřty a k pozdnímu obědu nás čekal výborný buřt guláš.
Odpoledne bylo alespoň pro mě nejvíc náročné. Bylo poledne a pátá odpolední se mi zdála nekonečně daleko (tenhle pocit se u mě nezměnil do čtvrté hodiny odpolední). Únava už dopadala postupně na všechny, někteří pospávali, další se ještě vybičovali k dalším výkonům.. Co vám budu povídat, náročné to vážně bylo. Čím víc se blížil náš čas, sobotních 17:00, začal Venda hlásit, že od 17:30 startuje další turnaj – to určitě! Ale bylo to vtipné odlehčení situace.
Počasí nám „přálo“ – sluníčko pražilo, co to šlo! Všichni jsme se schovávali ve stínu. Zároveň hrozily v odpoledních hodinách bouřky, tak se z několika z nás stali rosničky a pečlivě sledovali radary. Pár černých mraků se kolem nás stahovalo, i to v jednu chvíli vypadalo, že nás to vážně nemine, ale řivnáčská kultura nad námi držela ochranou ruku (účastníci květnového turnaje vědí)! Ještě jsme dostali od Jitky ke svačině koláčky. Taky se občas zastavil někdo z místních se slovy „jdu vás podpořit i naživo, koukáme na vás doma“. Půl hodiny před koncem našeho pokusu přijel opět komisař Tomáš a začal připravovat vše, co je papírově nutné vyřešit, aby byl pokus úspěšně zaevidovaný. Konec se blížil, únava stoupala. Nejčastější vtípek? „Tak to by byla sranda, kdybychom teď přestali hrát!“ Pořád jsme si všichni hlídali, aby byly připravené další týmy.
A pak už to začalo – 10, 9, 8, 7, .. odpočítávání! A najednou to bylo! Všichni jsme si plácali a já přiznávám, že jsem byla dojatá – věřím, že jsem nebyla sama, kdo měl slzy dojetí v očích. Mám je vlastně i teď, když na to všechno vzpomínám. Objetí kolem ramen v kruhu, jásání a pokřik „tak jsme první no a có!“ jsme si užili! Standa poděkoval na YouTube všem, kteří se dívali a podporovali nás. Nechyběla děkovačka. Komisař Tomáš nám pogratuloval, následovala společná fotka a najednou bylo po všem. Emoce cloumaly v každém z nás. Všechno jsme uklidili, dali si společně ještě pití a postupně se všichni rozjeli do svých domovů – únava byla neuvěřitelná.
Ráda bych nakonec poděkovala všem vám, kteří jste nás podporovali! Ať na místě, nebo online, bylo to moc povzbuzující!!! Díky patří i sponzorům, bez jejich finanční podpory bychom si nemohli připravit takové zázemí, jaké máme. A hlavně Mařence za poskytnutí Hastrmana, opět se o nás o všechny starala výborně a i ona se rekordu zúčastnila!
Jsem na nás na všechny hodně pyšná!
Tohle byla vážně jízda!
Jsme rekordmani!
#ceskerekordy
Pár zajímavých statistických údajů:
◄ za 24 hodin jsme stihli zahrát 87 her
◄ nejkratší hra – 1:47 (vítězové Adam a Kačí)
◄ celkem se rekordu zúčastnilo 18 členů našeho spolku – 7 žen a 11 mužů
◄ během rekordu se vypilo celkem 159 piv
◄ nejdéle nespal Tomáš – poprvé si šel lehnout až kolem sobotního poledne
◄ propagační video má přes 300 zhlédnutí
◄ celý pokus jsme vysílali online na našem YouTube kanále: celkový počet zpráv v chatu 39, maximální počet souběžných diváků 21, celkový počet zhlédnutí 644
◄ ještě ve 2:30 z pátka na sobotu nás na místě podporovali fanoušci
◄ po celou dobu s námi na Instagramu komunikovali a podporovali nás kubbaři z Německa a USA, náš stream sdílel i jeden z největších turnajů ve Švýcarsku
